Co svět světem stojí, lidé si vyprávěli příběhy. Stejně tak my se občas sejdeme, abychom si vyprávěli, co kdo zažil.
Setkáváme se buď online či osobně. Frekvence je nahodilá.
Prošla jsem několika výcviky, které vychází z učení Way of council. Učily mě české lektorky, i zahraniční. Vycházíme ze starých tradic a začleňujeme je zpět do žité kultury a mezilidského společenství. A dál už si to pojďte raději vyzkoušet. Je to lepší než popisovat.
Často se ptáte…
Porodní kruhy?
Ne, poradní. Na porodní kruhy si fakt netroufám vzhledem k tomu, že jsem sama ještě nerodila. Ale rodí se tam příběhy. V tom to možná sedí, ta otázka, kterou jsem už x-krát dostala. Rodí se tam příběhy, nápady, emoce.
Počkej, co je to poradní kruh?
To je, když se lidé sejdou – online či naživo – a sdílí spolu svůj čas a nápady, které v tom čase přijdou.
O čem se tam bavíte?
O čemkoli, co se objeví. Kruh může mít téma, záměr či nemusí. Je to stará forma setkávání a my se jí znovu učíme zažívat v její přirozenosti a čistotě.
A to to neumíme? Nebo proč se to jako učíš?
Já nevím, máš pocit, že se vždycky lidé poslouchají? Že dokážou poznat, kolik toho říct? Vyjádřit se? A učíme se především zapojit srdce a intuici ve formě impulsů, které přichází.
To je zvláštní, takových cavyků a lidi si prostě povídají.
Používáme mluvící předmět. Posloucháme se. Má to začátek a konec. No, musí se to vyzkoušet.
Co je to mluvící předmět? To zní celkem tajemně.
Zkus si představit indiány. Sedí u ohně. Je to obřad svého druhu. Sešli se večer, aby čerpali ze vzájemné moudrosti. Neměli telku, noviny, časopisy. Internet, facebook. Sedli si spolu a čekali, co koho napadne, nechávali se inspirovat. Počítali s tím, že skrze druhé mluví Velký duch.
Aby bylo jasné, kdo se ujme slova, používali mluvící předmět. Něco, co když držíš v ruce, máš slovo. A ostatní ti naslouchají. I kdybys nic neříkal. Je to čas pro tvé vyjádření.
Teda. Ten předmět tedy nemluví?
Ne, to ty. Předmět, který použiješ ti může napomoci se k nějakému příběhu přiblížit. Někdy jich je víc na výběr či ty sám si vybereš, který ti pomůže se vyjádřit.
Napadá mě to indiánské „howgh“
Ano, jeho výklad je různý. Buď se to používá jako „domluvil jsem“, ale četla jsem, že to i náčelníci používali k uzavření debaty o něčem. Mělo to imitovat zařvání medvěda Grizzlyho. Trochu jako „už dost“. Konec debaty. Někdo to stále používá, v kruzích to většinou znamená to první, čili něco jako „to je vše, co jsem chtěl říct“. Čte se to „hau, haug“.